|
|
Reproductive diapause in males of the linden bug, Pyrrhocoris apterus
HEJNÍKOVÁ, Markéta
This thesis focuses on the male reproductive diapause in the linden bug, Pyrrhocoris apterus. We examined in detail the response of males to changing photoperiodic conditions, the change in levels of juvenile hormone, and its role in male diapause, as well as the effect of low temperature on diapause termination. We compared the physiology of males and females and pointed out important sexual dimorphism in the control of diapause. Finally, we analyzed a completely novel insect neuropeptide to and explored its possible link in the chain of control of reproductive diapause.
|
|
|
Vlastnosti a regulace muskarinových a adrenergních receptorů Podtitul:Působení stresu na vlastnosti muskarinových a adrenergních receptorů v plicích a srdci
Nováková, Martina ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Hynie, Sixtus (oponent) ; Mravec, Boris (oponent)
Cílem předkládané práce bylo objasnění, zda a jakým způsobem se mění množství adrenergních a muskarinových receptorů v srdci a plicích pod vlivem stresu. K výzkumné práci jsme měli k dispozici plíce a srdce laboratorních potkanů a plíce CRH KO myší. Nejprve jsme ověřili expresi mRNA pro jednotlivé podtypy α1- a β-adrenergních receptorů a pro receptory muskarinové (zde i zastoupení jednotlivých podtypů) v srdci a plicích. Následně jsme stanovili množství vazebných míst odpovídajících příslušným receptorům pomocí specifických radioligandů. V plicích potkanů jsme prokázali přítomnost všech tří podtypů α1- adrenergních receptorů. V plicích u WT myší se nám podařilo prokázat pohlavní rozdíly v množství α1-adrenergních a muskarinových receptorů, u samic byla zvýšená denzita α1- adrenergních receptorů oproti samcům, naopak množství vazebných míst pro muskarinové receptory bylo vyšší u samců. Pohlavní rozdíly v distribuci β-adrenergních receptorů jsme v plicích myší neprokázali. U CRH KO myší bylo množství vazebných míst pro sledované receptory sníženo oproti WT myším (vyjma β1-adrenergních receptorů u samic). Hlavním záměrem práce bylo zjistit imobilizací, tj. stresorem, navozené změny v množství výše uvedených receptorů v plicích WT myší a současně sledovat vliv vyřazení genu pro CRH (CRH KO myši)....
|
|
|
Vlastnosti a regulace muskarinových a adrenergních receptorů Podtitul:Působení stresu na vlastnosti muskarinových a adrenergních receptorů v plicích a srdci
Nováková, Martina ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Hynie, Sixtus (oponent) ; Mravec, Boris (oponent)
Cílem předkládané práce bylo objasnění, zda a jakým způsobem se mění množství adrenergních a muskarinových receptorů v srdci a plicích pod vlivem stresu. K výzkumné práci jsme měli k dispozici plíce a srdce laboratorních potkanů a plíce CRH KO myší. Nejprve jsme ověřili expresi mRNA pro jednotlivé podtypy α1- a β-adrenergních receptorů a pro receptory muskarinové (zde i zastoupení jednotlivých podtypů) v srdci a plicích. Následně jsme stanovili množství vazebných míst odpovídajících příslušným receptorům pomocí specifických radioligandů. V plicích potkanů jsme prokázali přítomnost všech tří podtypů α1- adrenergních receptorů. V plicích u WT myší se nám podařilo prokázat pohlavní rozdíly v množství α1-adrenergních a muskarinových receptorů, u samic byla zvýšená denzita α1- adrenergních receptorů oproti samcům, naopak množství vazebných míst pro muskarinové receptory bylo vyšší u samců. Pohlavní rozdíly v distribuci β-adrenergních receptorů jsme v plicích myší neprokázali. U CRH KO myší bylo množství vazebných míst pro sledované receptory sníženo oproti WT myším (vyjma β1-adrenergních receptorů u samic). Hlavním záměrem práce bylo zjistit imobilizací, tj. stresorem, navozené změny v množství výše uvedených receptorů v plicích WT myší a současně sledovat vliv vyřazení genu pro CRH (CRH KO myši)....
|
|
|
Indukce a optimalizace mimosezónního výtěru generačních ryb candáta obecného (Sander lucioperca)
VLČEK, Jakub
V průběhu dvou mimosezonních a jednoho sezonního výtěru candáta obecného bylo celkem použito 21 párů generačních ryb, které byly rozděleny do třech skupin odlišujících se pouze délkou studené periody (SP) a datem výtěru. Skupina časného výtěru (A) SP = 122 dnů, Skupina běžného výtěru (B) SP = 149 dnů, Skupina pozdního výtěru (C) SP = 223 dnů. Termíny výtěrů byly: A 11.3., B 26.4., C 13.6). U jednotlivých skupin generačních ryb byly sledovány základní produkční ukazatele (délka latence, úspěšnost výtěru, oplozenost jiker, líhnivost larev atd.) a kvalita spermatu mlíčáků, kteří byly vzorkováni jeden den po pozorovaném poloumělém výtěru. U skupiny A a B bylo dosaženo 100 % úspěšnosti výtěru, oplozenost jiker se pohybovala na úrovni 59,4 % (Skupina A) a 80,3 % (Skupina B). Horších výsledků bylo dosaženo u Skupiny C, kde se vytřelo pouze 42,9 % ryb s nulovou oplozeností jiker. Z analýzy kvality spermatu bylo zjištěno, že délka SP neměla vliv na kvalitativní ukazatele spermatu u jednotlivých skupin a za nulovou oplozeností jiker ve Skupině C tedy zřejmě stála nízká kvalita jiker. Hlavním zjištěním této práce je, že candáta obecného lze úspěšně polouměle mimosezonně vytřít v časném jarním období s výsledkem výtěru srovnatelným s obdobím normálního sezonního výtěru. Ovšem pro dosažení kvalitního pozdního výtěru je nutné generační jikernačky stimulovat jiným způsobem, který by vedl k zlepšené kvalitě jiker a následně pak i vyšší oplozenosti.
|
host ::
RSS.